Debata o kontextech a rozměrech sezonního tématu Nerůst.

Osmihodinová pracovní doba byla požadavkem slavné chicagské demonstrace v roce 1886, jejíž dohra známá jako haymarketský masakr stojí u zrodu oslav 1. máje. Paradoxem vítězství, které dělnické hnutí v tomto směru dosáhlo, je, že přes trvalý vzestup produktivity jsme se od té doby výrazně neposunuli.

Čtyřicetihodinový pracovní týden je stále normou, která není ve veřejném prostoru výrazněji zpochybňována. Přitom výzvy blízké budoucnosti počínaje automatizací a proměnou struktury výroby by nás měly právě k zápasům o zkrácení pracovní doby a obecně proměnu pojetí práce inspirovat.

K zmíněným výzvám patří i očekávaný příliv válečných uprchlíků z Ukrajiny, který by i u nás měl otevřít debatu o pracovních podmínkách migrantů, jejichž vykořisťování, odehrávající se mimo dohled tradičních odborových organizací, je konstantou v řadě evropských států.