Debata nejen k premiéře inscenace Maloměšťáci.

V době, kdy psal Maxim Gorkij své Maloměšťáky, byla střední třída i v zemích na západ od Ruska stále jen tenkou a nesebevědomou vrstvičkou mezi panující buržoazií a čím dále lépe organizovanou dělnickou třídou. Po druhé světové válce ale přišel její skoro až nečekaný nástup. Růst směrem nahoru i směrem dolů z ní udělal ve zlatém třicetiletí hlavního spotřebitele a určil povahu poválečného kapitalismu. Z politického hlediska lze bez nadsázky říci, že to byla střední třída, která formovala demokracii tak, jak ji známe. Přesto však byla její identita vždy nejistá, proměnlivá a rozplývající se. Vedle dělnictva a buržoazie jako by se vždycky definovala tím, čím nebyla. S nástupem globalizace přišel i pro střední třídu a možná právě pro střední třídu věk nejistoty. Standardy, které se jí zdály být zaručeny, najednou mizí, ať už se jedná o bydlení, práci nebo životní úroveň. S tímto jde ruku v ruce krize demokracie, nástup populistů a rozklad tradiční pravolevé politické škály. V další A2 debatě v HaDivadle se budeme mimo jiné ptát, jak se pojí politika s třídní identitou a co tuto identitu zakládá? Hodnoty, životní úroveň, nebo spíše symbolický status? Stala se levicovost elitním statusem? Bude pravice buď extrémní, nebo nebude vůbec?