Moderované setkání s autorkou románové předlohy inscenace Požár v šťastném Rakousku Felix Austria (2014) Sofijí Andruchovyč.

Jakými cestami během válečného roku na Ukrajině, ale i v exilu, mohla postupovat dál ukrajinská literární scéna? Šlo situaci kromě svědectví, dokumentování také nereflektovat? Udržel se v činnosti literární provoz a instituce, nebo se dění zásadně proměnilo? A jak žít identitu spisovatele a tvůrce tváří v tvář agresi ruských vojsk na svobodném území, jak čelit tragédii?

Sofiji Andruchovyč, která se do Brna vrací po účasti při Měsíci autorského čtení v roce 2015 (Větrné mlýny), přivítáme v HaDivadle společně s jejím manželem, básníkem a blogerem Andrijem Bondarem (Primitivní formy vlastnictví).

Setkání bude moderovat a tlumočit Petr Ch. Kalina, překladatel románu Felix Austria, pracující právě na překladu dalšího románu Sofije Andruchovyč Amadoka (2020).

Po repríze Požáru v šťastném Rakousku bude následovat také beseda s tvůrčím týmem za účasti autorky předlohy.

Sofija Andruchovyč (*1982)
Patří mezi nejúspěšnější současné ukrajinské autorky, působí také jako překladatelka z polštiny. Narodila se v západoukrajinském Ivano-Frankvisku, bývalém Stanislavově. Je dcerou proslulého postmoderního básníka a romanopisce Jurije Andruchovyče, jenž je spolu např. s Tarasem Prochaskou řazen do experimentální tvůrčí vlny takzvaného stanislavského fenoménu 90. let. Jejím manželem je taktéž úspěšný básník a publicista Andrij Bondar. Své dosud nejvlivnější prózy Losos (2007) a Felix Austria (2014) vytvořila s delší autorskou pauzou, během které se ovšem věnovala mj. redaktorské a publicistické práci, narodila se jí též dcera Varvara. V Brně byla představena již v roce 2015 díky festivalu Měsíc autorského čtení. Větrné mlýny jí při té příležitosti vydaly i sbírku krátkých textů Maňásci.