Dramaturgická rada pro Sezonu 49: Konec iluzí

Adam Borzič

S básníkem, esejistou a terapeutem Adamem Borzičem jsme se nejprve setkávali prostřednictvím jeho textů a několika rozhovorů, které jsou k nalezení v archivu Českého rozhlasu. Adam propojuje básnickou a psychoterapeutickou činnost ve schopnosti vystihnout podvědomý proud současnosti. Je pro nás podnětný jeho důraz na hledání spirituality v literatuře a také orientace ve východních náboženských tradicích a jejich textech.

Je šéfredaktorem literárního obtýdeníku Tvar. Spoluzaložil básnickou skupinu Fantasía, s níž vydal společnou knihu Fantasía (Dauphin, 2008). Dále publikoval básnické sbírky Rozevírání (Dauphin, 2011), Počasí v Evropě (Malvern, 2013), za kterou byl v roce 2014 nominován na Magnesii Literu, Orfické linie (Malvern, 2015) a Západo-východní zrcadla (Malvern, 2018). Spolu s Ondřejem Slačálkem a Olgou Pavlovou vydal monografii Proroci post-utopického radikalismu: Alexandr Dugin a Hakim Bey (Vyšehrad, 2018). Jeho básně byly přeloženy do řady světových jazyků.

Bohdan Karásek

Bohdan Karásek, filmový scenárista, režisér a autor, je s HaDivadlem spjatý už od roku 2020, kdy se autorsky podílel na inscenacích Naši a Vnímání. Je také spoluautorem inscenace Humanismus 2022. Souzníme s Bohdanovým citem pro civilní poetiku, minimalismus a všední dialogy. Ze svých literárních průzkumů nám doporučuje překvapivé i odvážné tituly, díky nimž jsme si rozšířili vlastní literární obzory například o dílo polského spisovatele Edwarda Stachury.

Narozen v roce 1978, vystudoval VOŠF Zlín, následně Katedru scenáristiky a dramaturgie na pražské FAMU. Zde potom dva roky působil jako pedagogický asistent. Scenárista a filmař, autor tzv. „bytových filmů“ točených ve vlastní nezávislé produkci: Lucie (2011), Milostné písně (2013), Karel, já a ty (2019), který coby celovečerní debut vstoupil i do kin a byl několikrát oceněn, mezi jinými například cenou Innogy pro objev roku na Cenách české filmové kritiky 2020 a nominací na Českého lva za scénář. Ve vlastní produkci realizoval pro Český rozhlas Vltava autorskou hru Noční scéna (2019). Od roku 2001 nepravidelně publikuje články, rozhovory a teoretické texty v odborných časopisech. Dlouhodobě se věnuje také hudbě.

Tereza Marečková

S dramaturgyní Terezou Marečkovou se Ivan Buraj setkal při své práci v Činoherním studiu. Tereza při hledání textů pátrá do široka i do hloubky a zaujímá často až archeologický přístup. Na dramaturgické radě jsme tak spolu mluvili jak o současné německé próze, tak i o Flaubertově Citové výchově nebo dramatu Gerharta Hauptmanna Osamělé duše.

Narodila se roku 1980 a pochází z Ústí nad Labem a Liberce. Při studiu dramaturgie na DAMU spolupracovala s divadlem lidí bez domova Ježek a Čížek. Později spoluzaložila divadelní spolek Masopust, jehož byla uměleckou ředitelkou a v současné době je dramaturgyní. Jako nezávislá dramaturgyně spolupracovala zejména s režijními osobnostmi Štěpánem Páclem, Janem Fričem, Annou Davidovou, Davidem Šiktancem, Janem Nebeským, Annou Klimešovou a Ivanem Burajem. Od roku 2020 je kmenovou dramaturgyní Činoherního studia. Působí také jako externí pedagožka na Katedře scénografie na DAMU. Má tři děti.

Tereza Semotamová

S překladatelkou, redaktorkou a autorkou Terezou Semotamovou nás pojí mimo jiné zájem o německojazyčnou literaturu –⁠ její reflexi románu Zeď, který v HaDivadle inscenovala Kamila Polívková, můžete slyšet v podcastu HaDivadla Budoucnost divadla v dílu, který jsme společně natočili na jaře roku 2021. Tehdy nám také doporučila text Gianny Molinari Tady je všechno ještě možné, který později Ivan Buraj režíroval v Činoherním studiu v Ústí nad Labem. Rozhovory s Terezou jsou podnětné nejen pro její autorské zkušenosti a široký literární přehled, vždy v nich probleskuje i hloubavá reflexe současného světa a naší bezprostřední každodennosti.

Vystudovala dramaturgii a scenáristiku na JAMU a německý jazyk a literaturu na FF MU. Na JAMU následně získala doktorát s disertační prací na téma Německé rozhlasové hry 50. let. Pracuje jako redaktorka německo-česko-slovenského online magazínu jádu, který vydává Goethe Institut Praha. Napsala desítku rozhlasových her a desítku literárních pořadů pro Český rozhlas, audiodrama Rozeznění o Lidicích, věnuje se publicistice a překládá současnou německojazyčnou beletrii. Spolu s Jakubem Vítkem napsala román Počong aneb O pinoživosti lidské existence (Větrné mlýny, 2015). Její próza Ve skříni (Argo, 2019) získala nominaci na Magnesii Literu a dosud byla přeložena do němčiny, italštiny a polštiny.