„Ženská otázka je dávno odložená. O čem to tedy pořád mluvíme?“ 

Pianista Christopher Donison o světě řekl, že jej můžeme rozdělit víceméně na dva obvody – pro ty s velkýma rukama a pro ty s menšíma.

Autorská inscenace Tváře je o ženách, které zažívají situace vymykající se spravedlivému fungování společnosti. Skrze autentická svědectví se snaží osvětlit společenský problém a vyvolat diskuzi o důležitých tématech, jako je sociální spravedlnost a porušování lidských práv. V inscenaci jsou použity skutečné výpovědi osob, které zažily diskriminaci anebo se staly oběťmi trestných činů. Spouštěčem a inspirací pro realizaci inscenace pro nás byl nedávný útok na bratislavskou studentku. 

Ženy čelí diskriminaci denně, ať už v pracovním nebo osobním životě. Tato inscenace nachází propojení mezi méně zřejmou formou diskriminace a násilím. 

Tři herečky různé národnosti – Češka, Slovenka a Ukrajinka, vyrůstající v jiných podmínkách, představují tři různé pohledy na svět. Tyto tři herečky propůjčují své tváře příběhům žen. Základ inscenace tvoří tři nedávné, skutečné příběhy ze tří míst – z Bratislavy, z Brna a z Kyjeva. Tři příběhy násilí. Násilí, které může být nečekané, násilí, které se může odehrávat doma a násilí, jaké znají jenom ženy z okupovaného území… Všechny spojuje jedno – strach. Kolik běžných každodenních událostí je omezených kvůli strachu o vlastní tělo? A proč jsou tedy ve společnosti brány zrovna ženy jako ty, které se nedokážou ovládat? Proč je muž definován jako „univerzální člověk“ – ale pokud je něco ženské, musí to být vždy specifikované? Není to náhodou jedna velká hra o moc?

Projekt byl podpořen Nadačním fondem Josefů K.