První brněnské uvedení jemného filmu o bolavé duši v režii Břetislava Rychlíka.

Citovky i řachandy. Dokumentární film je příběhem tragického osudu geniálního hudebního skladatele Jiřího Bulise očima jeho dětí i očima Ivy Bittové, Arnošta Goldflama, Pavla Klusáka, Bolka Polívky, Jana Spáleného, Přemysla Ruta, Báry Zmekové, Miloslava Luthera, Jana Daleckého, Ivo Krobota, Ivy Klestilové a generačních souputníků z Divadélka v podloubí.

Jiří Bulis (3. října 1946), chomutovský rodák, zahynul tragicky jako šestačtyřicetiletý 12. května v roce 1993. Měl za sebou muziku k inscenacím kultovní a světové éry Boleslava Polívky, bez kterých by Bolek nebyl Amem, Pepém, Šaškem ani Trosečníkem (jak připomněl Jiří Černý v Divadelních novinách), stejně jako k nejsilnějším opusům Arnošta Goldflama v HaDivadle, k představením Činoherního klubu, Draku, Ypsilonky. Jeho muzika zněla ve filmech Chytilové, Jakubiska, Luthera, Feniče, v divadlech ve Francii, Finsku, Německu, Polsku a Maďarsku. Zabil se měsíc po návratu z USA, kde jeho muziku začali objevovat.