„Binární jsou jenom stroje.“

montáž atrakcí – zákonitosti vzoru – testovaný subjekt – lusthaus srdce – otrávené jablko

Q samo se sebou uzavře sázku o Alanovu duši. Alan je podroben řadě rafinovaných testů a zkoušek, které mají prověřit jeho lidství. Alan stvoří homunkula a odhalí velká tajemství přírody. Alan zažije prudké milostné vzplanutí, které se nápadně podobá bitvě o záchranu představivosti. Alan se naučí několik užitečných iluzí. Kdo je tady Poutník, kdo Všudybud a kdo je Mámení? Má myšlení nějaké meze? Co se nachází za hranicemi citu? Je Alan člověk, stroj nebo buzerant? Jak byste vy uspěli v real life CAPTCHA* testu?

* CAPTCHA = Completely Automated Public Turing test to tell Computers and Humans Apart (plně automatický veřejný Turingův test k odlišení počítačů od lidí)

Inspirací pro Alana, ústřední postavu hry, je práce a osud britského matematika, logika, kryptoanalytika a zakladatele moderní informatiky a počítačové vědy Alana Turinga. Během druhé světové války navrhl a zkonstruoval elektromechanické kryptoanalytické stroje, kterým se podařilo prolomit kódy německých šifrovacích zařízení. Položil teoretické základy pro vývoj a konstrukci zařízení bezpečné komunikace a moderních počítačů (tzv. Turingův stroj), věnoval se i matematickým zákonitostem přírodní morfogeneze (tzv. Turingovy vzory).

Roku 1952 byl obviněn a souzen kvůli své homosexualitě. Aby se vyhnul vězení, souhlasil s „chemickou kastrací“, což mělo za následek nevratná fyzická a duševní poškození. Součástí trestu bylo i zbavení přístupu k utajovaným informacím, pozbyl tak možnost nadále svobodně pracovat a cestovat. Dva roky poté si ve svých 42 letech vzal život.

Queer Runner ale není dokumentární inscenace o jeho životě. Autor a režisér JQr před námi otevírá fantastický, jinotajný, šifrovaný svět. Koláž příběhů, citací, odkazů a autorského textu má prvky autobiografie, biografie, pracuje s vědeckými fakty i divokou fikcí. V tekutém obrazivém světě na pomezí iniciačního příběhu, utopie a dystopie, laboratoře, iluzionistické manéže i divoké tělesné párty se postavy s rozmlženými konturami konfrontují s proslulými alegoriemi, současnou realitou i vizemi budoucnosti. V láskyplném boji se lámou zažité kódy, přelévají a přetvářejí se iluze uměle budovaných hranic.

Obávám se, že v budoucnosti bude platit následující sylogismus:
Turing věří, že stroje mohou myslet.
Turing spí s muži.
Z čehož plyne, že stroje nemohou myslet.
Tvůj – zoufalý – Alan.

Sezona 49: Konec iluzí

JQr
Básník, skaut a režisér. Vystudoval filmovou režii na Katedře dokumentární tvorby FAMU v dílnách Jana Špáty a Olgy Sommerové. Je autorem dokumentárních filmů převážně vysílaných Českou televizí, hudebních videí a dalších krátkých a středometrážních audiovizuálních děl. Roku 2006 vytvořil originální koncepci a byl jedním z tvůrců a režisérů alternativního televizního magazínu Q (později Queer), který vysílala ČT v letech 2007–2022. Věnoval se dramaturgii současného tance ve spolupráci s belgickým choreografem Stejnem Celisem. V roce 2007 režíroval v Divadle Letí monodrama Douga Wrighta Svou vlastní ženou. Pro balet Národního divadla v roce 2009 společně s choreografem Janem Kodetem vytvořil a režíroval konceptuální tanečně-dramatické představení Camoufl(AGE). Pro činohru Národního divadla vytváří od sezony 2016/17 video-upoutávky na nové inscenace a od Sezony 46: Zdroje→Adaptace (2020/21) režíruje trailery také pro HaDivadlo. V roce 2019 se autorsky podílel na oficiálním mezinárodním pojmenování planety Makropulos (XO-5b v souhvězdí Rysa) a její hvězdy Absolutno. Na podzim 2023 má distribuční premiéru jeho celovečerní debut 15 x 15 x 5 (minisalon 1984), filmový esej o hranicích svobody rámovaný příběhem unikátního československého výtvarného experimentu doby normalizace.

Jan Matýsek
Intermediální umělec a scénograf. Vystudoval scénografii na JAMU. Studia ukončil na AVU v Praze v ateliéru Nová média 2. Absolvoval stáž na Berlínské UdK v ateliéru experimentálního filmu. Dnes se věnuje převážně tvorbě videoinstalací jako zážitkových prostředí. Byl součástí Mezinárodního festivalu PAF Olomouc, taky několika skupinových výstav v Česku i zahraničí (Německo, Polsko, Řecko, Rusko, Slovensko, Ukrajina). Sólové výstavy měl v Galerii Kostka v pražské MeetFactory, Art Space NOV v Pardubicích, ve WTG v Hradci Králové nebo v brněnské Galerii mladých (Galerie TIC). Jako kurátor připravil řadu výstav v brněnské Galerii Umakart, byl součástí kurátorského týmu české studentské expozice na Pražském Quadriennale.

Natálie Pleváková
Hudební skladatelka, zvuková umělkyně a sound-designérka. Vystudovala Multimediální kompozici na JAMU v Brně, Teorii interaktivních médií na Ústavu hudební vědy MU a anglistiku. Ve své tvorbě hledá východiska z časové determinovanosti hudby a fragmentárního hudebního vnímání. Balancuje na hraně zdánlivého chaosu a precizní kompozice, a vyzývá tak k společnému objevování nových estetických kategorií v hudbě. Pravidelně spolupracuje na inscenacích uváděných v pražském Studiu Hrdinů (Zdání klame, Manželka publikovaného básníka, Nomi) a dalších divadlech. Je tvůrkyní sound designu k řadě podcastů (Respekt, Vlna Radia Wave, Kvíření Institutu Úzkosti) a spolupracuje na audiovizuálních dílech s vizuálními umělci (Jan Matýsek, Barbora Kleinhamplová, Adam Vačkář). V současné době je dramaturgyní festivalu Sanatorium Sonorum prezentujícího soudobou hudbu a zvuk a věnuje se též pedagogické činnosti v oblasti vzdělávání ve zvukových uměních na pražské FAMU a VOŠ Scholastika.

Aleš Hrdlička
Novocirkusový performer, tvůrce a konzultant zaměřený na magii, žonglování a manipulaci s objektem. V holandském Rotterdamu v roce 2020 absolvoval univerzitu Codarts, obor cirkusových umění. Za svou práci získal řadu mezinárodních ocenění, mimo jiné BNG Award, CircusNext pre-selection, Mistr České republiky v moderní magii 2014–2022. Je jedním z původních členů novocirkusového souboru Cink Cink Cirk. Jako člen francouzské charitativní organizace Magiciens du Monde sdílí svou uměleckou práci v nemocnicích, školách a dětských domovech v zemích třetího světa. Účinkoval na stovkách veřejných i soukromých akcí na různých místech od Las Vegas přes většinu zemí Evropy až po Šanghaj a odlehlé kouty Afriky. Momentálně se více zaměřuje na performativní umění a divadlo. Posledním rokem spolupracuje s kulturním centrem Jatka 78 a taky s pražským divadlem NOD, v kterých pomáhá s koncepcí magických efektů do řady nezávislých i komerčních projektů.