Nesnesitelně nostalgická báseň o křehkosti zavede diváky do zvláštního světa, ve kterém se tři chlapci pokoušejí vyrobit přírodní scenérii.

Diorama, jaké můžeme znát z muzea přírodní historie, možná spíš krajinu z Red Dead Redemption. Pomalu se měnící environment zaplňují kameny, klacky a stromy. Začíná pršet, na horizontu se objeví duha. Všechno je tu ale umělé. Natures mortes. Všechno je křehké, snadno se rozpadá. Na pozadí heroické krajiny se tři trubadúři ještě naposled pokusí čelit nelítostnému, hrubému světu, anebo se nadobro rozplynou. Performance se pohybuje na pomezí country koncertu, vizuální instalace a divadla.

„Křehkost je materiálová vlastnost, které souvisí s deformační reakcí na zatížení.
Křehký materiál se při deformování a nárazech lehce poruší.
Jejím opakem, respektive protikladem je houževnatost.“